Sociální sítě bez webu: jak se malé podniky v EU prezentují online
Profil na sociální síti může být prvním místem, kde se zákazník s podnikem setká. Na datech Eurostatu za rok 2025 jsme zkoumali, jak často mají malé firmy také web a kde se tento vzorec mění.
Studie zahrnuje podniky v EU s alespoň 10 pracujícími osobami ve sledovaných odvětvích. Data za rok 2025 jsme analyzovali 17. října 2026.
Abstrakt
Většina malých podniků v EU, které využívají sociální sítě, má také web. V naší analýze dat Eurostatu za rok 2025 uvedlo absenci webu 9,7 % podniků s 10–49 pracujícími osobami využívajících sociální sítě, oproti 3,6 % středních a 1,4 % velkých podniků. U malých podniků činí výsledek 5,9 %, pokud ho vztáhneme ke všem způsobilým malým firmám včetně těch, které sociální sítě nevyužívají. Jde o 2 různé jmenovatele, nikoli o 2 odlišná zjištění.[1][2]
Praktickou otázkou je, co se stane poté, co někdo podnik objeví. Najde potřebné podrobnosti a může udělat další krok? Studie popisuje, jak podniky kombinují sociální sítě a weby. Neměří prodej, kvalitu žádného z těchto kanálů ani to, zda konkrétní podnik web potřebuje. Srovnání platí pro sledovaná odvětví v EU a nezahrnuje podniky s méně než 10 pracujícími osobami.
Zákazník uvidí příspěvek, který ukazuje výrobu kusu nábytku. Práce se mu líbí. Pak přijdou běžné otázky: doručuje dílna i do okolí, vyrobí jiný rozměr a jak ji požádat o cenovou nabídku? Příspěvek splnil jeden úkol. Podnik ale stále potřebuje způsob, jak odpovědět na otázky, které následují.
Malý tým může mít tyto odpovědi na webu, na profilu sociální sítě, v rezervační službě nebo v rozhovoru. Udržovat tyto informace aktuální zabírá čas. Je pochopitelné ptát se, zda je web stále nutný, když zákazníci podnik už nacházejí přes sociální sítě.
Toto rozhodnutí nemůžeme vyřešit počítáním webů. Můžeme ale zjistit, co ostatní podniky uvádějí. Eurostat měří využívání sociálních sítí i jeho překryv s weby. Díky naměřenému překryvu těchto 2 forem působení na internetu tak můžeme zkoumat konkrétní skupinu: firmy, které využívají sociální sítě, ale uvádějí, že web nemají.[1]
2 skupiny mezi podniky využívajícími sociální sítě

Web a sociální sítě
Sociální sítě bez webu
Většina malých podniků využívajících sociální sítě má také web
V roce 2025 uvedlo využívání sociálních sítí 60,59 % způsobilých malých podniků v EU a 54,69 % uvedlo, že má sociální sítě i web. Odečtením druhé hodnoty od první získáme 5,90 % všech způsobilých malých firem, které využívají sociální sítě bez webu. Vydělením tohoto výsledku podílem firem využívajících sociální sítě dostaneme hlavní údaj: 9,7 %.[1][2]
Jinými slovy, ze 100 malých firem využívajících sociální sítě jich přibližně 90 web také mělo a 10 nemělo. To neznamená, že web chyběl jen 1 z 10 malých podniků. Firmy, které sociální sítě nevyužívaly, jsou mimo toto konkrétní srovnání a některé z nich také mohly být bez webu.
Podíl bez webu se u větších skupin podniků snižuje: činí 3,6 % mezi firmami využívajícími sociální sítě s 50–249 pracujícími osobami a 1,4 % u těch s alespoň 250. V údajích za daný rok je tento vzorec zřetelný, výpočet ale neříká, zda ho vysvětluje rozpočet, potřeby zákazníků nebo odvětvové složení.
Malému týmu dává zjištění kontext, nikoli pravidlo, kterým se má řídit. Kombinace webu a sociálních sítí je mezi zde zastoupenými podniky běžná. Zda si oba kanály zaslouží čas v konkrétním podniku, záleží na tom, jaký úkol každý z nich plní pro jeho zákazníky.
Podniky využívající sociální sítě bez webu podle velikosti
EU, 2025. Každý pruh ukazuje procento podniků využívajících sociální sítě v dané velikostní skupině, které uvádějí, že nemají web. Tabulka ukazuje také podíl ze všech způsobilých firem, tedy jiný jmenovatel.
Podíl podniků využívajících sociální sítě, které nemají web (%)
Zdrojové ukazatele a vypočtené podíly
| Počet pracujících osob | Využívají sociální sítě (% ze všech firem) | Web a sociální sítě (% ze všech firem) | Sociální sítě bez webu (% ze všech firem) | Bez webu (% z podniků využívajících sociální sítě) |
|---|---|---|---|---|
| Malé: 10–49 | 60,6 % | 54,7 % | 5,9 % | 9,7 % |
| Střední: 50–249 | 76,2 % | 73,4 % | 2,8 % | 3,6 % |
| Velké: 250+ | 89,1 % | 87,8 % | 1,3 % | 1,4 % |
Za průměrem EU se skrývají velmi odlišné místní poměry
Podíl malých podniků využívajících sociální sítě, které neměly web, činil přibližně 0,9 % ve Finsku, 1,8 % v Nizozemsku a 2,7 % v Německu. Ve Francii to bylo 15,6 %, v Bulharsku 25,0 %, v Portugalsku 25,3 % a v Řecku 28,8 %. Všechna procenta používají stejný typ jmenovatele: malé firmy v dané zemi, které uvedly využívání sociálních sítí.[1][2]
Podobný velikostní vzorec se objevuje i ve většině zemí. Ve 25 z 27 zemí EU měly malé podniky využívající sociální sítě vyšší podíl bez webu než velké podniky využívající sociální sítě. Výjimkou byly Česko a Slovensko. Jde o srovnání zveřejněných odhadů, nikoli o test statistické významnosti. Úplné výsledky tyto výjimky zachovávají a nepovažují vzorec EU za univerzální pravidlo.
Tyto rozdíly mění užitečnost jediného evropského srovnávacího údaje. Tým v Nizozemsku by u podobně velkých podniků viděl velmi jiný vzorec než tým v Portugalsku. Agentura působící na obou trzích by neměla předpokládat, že její klienti začínají se stejnou kombinací webu a přítomnosti na sociálních sítích.
Tabulka popisuje situaci, není žebříčkem kvality podniků. Nižší hodnota neprokazuje lepší marketing a vyšší neprokazuje lepší výkon na sociálních sítích. Země mají odlišné složení podniků a srovnání mohou ovlivňovat také národní postupy šetření. Tyto výsledky jsme neupravovali tak, aby měla každá země stejné odvětvové složení.[4]
Než agentura navrhne nový obsahový plán, může se zeptat, kde klient nyní vysvětluje svou nabídku a vyřizuje poptávky. Údaje za země dávají tomuto rozhovoru kontext. Nemohou nahradit posouzení jednotlivého podniku.
Malé podniky využívající sociální sítě bez webu napříč EU
Podniky s 10–49 pracujícími osobami, 2025. Tyto odhady nejsou upravené o rozdíly v odvětvovém složení a nejsou žebříčkem marketingového výkonu.
Podíl podniků využívajících sociální sítě, které nemají web (%)
Srovnání zemí podle velikosti podniku
Procento podniků využívajících sociální sítě, které nemají web, v každé velikostní skupině, 2025. Nedostupný odhad není nula.
| Země | Malé: 10–49 | Střední: 50–249 | Velké: 250+ |
|---|---|---|---|
| Řecko | 28,8 % | 16,8 % | 1,6 % |
| Portugalsko | 25,3 % | Není k dispozici | 2,2 % |
| Bulharsko | 25 % | 10,1 % | 5,7 % |
| Rumunsko | 24,5 % | 16,1 % | 10,5 % |
| Kypr | 24,3 % | 5,7 % | 1,9 % |
| Francie | 15,6 % | 4,6 % | 0,5 % |
| Polsko | 15,1 % | 5,4 % | 1,9 % |
| Lotyšsko | 14,8 % | 4,5 % | 1 % |
| Malta | 14,4 % | 7,3 % | 4,2 % |
| Irsko | 13,2 % | 4,7 % | 0,6 % |
| Maďarsko | 12,2 % | 5,7 % | 5,1 % |
| Litva | 12,1 % | 3,4 % | 0,5 % |
| Estonsko | 10,6 % | 3,8 % | 2,3 % |
| Chorvatsko | 10,2 % | 4,7 % | 2,1 % |
| Itálie | 10,1 % | 3 % | 2,4 % |
| Slovensko | 9,2 % | 4,5 % | 9,7 % |
| Lucembursko | 7,8 % | 2 % | 1,6 % |
| Belgie | 6,8 % | 2,5 % | 0,9 % |
| Španělsko | 6 % | 1,9 % | 0,6 % |
| Švédsko | 5,7 % | 2,5 % | 0,6 % |
| Slovinsko | 5,4 % | 1,8 % | 0 % |
| Česko | 3,4 % | 1,9 % | 3,6 % |
| Dánsko | 2,9 % | 1,8 % | 0,4 % |
| Rakousko | 2,9 % | 0,9 % | 0,1 % |
| Německo | 2,7 % | 0,6 % | 0,1 % |
| Nizozemsko | 1,8 % | 1,9 % | 0,7 % |
| Finsko | 0,9 % | 0,3 % | 0 % |
Absence webu neznamená, že podnik působí jen na sociálních sítích
Eurostat může mezi weby zahrnout i přítomnost podniku na stránkách mateřské společnosti, skupiny nebo poskytovatele franšízy, pokud tam podnik řídí svůj obsah. Započítat lze také vlastní web obchodu vytvořený na obchodní platformě. Samotný profil na sociální síti nebo zápis v katalogu či na tržišti se nezapočítává. Firma zařazená mezi podniky bez webu tak stále může zákazníkům nabízet jiné způsoby, jak ji najít, rezervovat si službu nebo nakoupit. Označení této skupiny za „podniky pouze na sociálních sítích“ by tvrdilo více, než data prokazují.[3]
Stejně tak vykázané využívání sociálních sítí neměří pravidelné publikování. Definice šetření může zahrnovat i profil, který už není aktivně používán. Web také může existovat, aniž by odpovídal na aktuální otázky zákazníka. Ani jeden z těchto ukazatelů typu ano/ne nevypovídá o tom, jak dobře podnik udržuje své informace.[3]
Další praktický krok je proto konkrétnější než „více publikovat“ nebo „vytvořit web“. Zkontrolujte informace, které zákazník skutečně potřebuje. Pokud příspěvek vzbudí zájem, ale další krok není jasný, vyřešte tuto mezeru tam, kde zákazník odpověď nejspíš hledá. Pokud oba kanály na tyto otázky už odpovídají dobře, další místo může přidat práci s údržbou, aniž by řešilo známý problém.
Začněte otázkou, na kterou zákazník potřebuje odpověď
Obsah na sociálních sítích a web mohou malému týmu dát různá místa pro vysvětlení stejného podnikání. Příspěvek může představit dokončený projekt nebo odpovědět na aktuální otázku. Web může nabídnout delší vysvětlení služeb, oblastí doručení nebo postupu při žádosti o cenovou nabídku. Jde o možné role, nikoli o výkonnostní výhody naměřené touto studií.
Prvním úkolem je sepsat otázky, které se opakují před nákupem nebo poptávkou. Pak projděte cestu od nedávného příspěvku k odpovědi. Ověřte, zda jsou informace aktuální, zda čtenář musí prohledávat staré příspěvky a zda je jasný postup kontaktování nebo rezervace. Jednoduchá kontrola může odhalit konkrétní opravu, aniž by tým zavazovala k většímu publikačnímu plánu.
Pokud podnik používá web i účty na sociálních sítích, určete, kde budou podrobnosti, které se mění, například dostupnost nebo územní pokrytí služeb. Příspěvky je mohou vysvětlovat a odkazovat na ně. Pověřte někoho aktualizací zdroje a kontrolou odkazů, když se informace změní. Tým tak získá praktický způsob, jak předcházet protichůdným odpovědím.
Stejné otázky si může položit tým, který pracuje bez webu. Má zkontrolovat, co zájemce najde před odesláním zprávy, které odpovědi je nutné opakovat a kde se vyřizují požadavky. Šetření nepředepisuje konkrétní nástroj ani platformu. Volba má vycházet z úkolu zákazníka a schopnosti týmu udržovat informace.
1 dílna, 2 místa pro odpovědi na otázky
Představte si fiktivní nábytkářskou dílnu s 18 lidmi. Na Instagramu zveřejňuje hotové stoly a má základní web. Zákazníci se opakovaně ptají, zda lze stůl vyrobit tak, aby se vešel do atypické místnosti. Tým má na obsah omezený čas a web nevysvětluje, jak požádat o rozměr na míru.
Dílna dá příštímu příspěvku jeden jasný účel: ukázat, jak se rozhoduje o rozměru. Popisek může začít například takto: „Stůl má vyhovovat místnosti i lidem kolem něj. Začněte místem, které potřebujete k průchodu kolem stolu, a pak určete, kolik míst k sezení běžně využíváte.“ Fotografie ukazují měření a hotový příklad.
Na web přibude krátké vysvětlení, co dílna potřebuje k přípravě cenové nabídky: rozměry místnosti, zamýšlený počet míst k sezení, preferovanou povrchovou úpravu a místo doručení. Příspěvek na toto vysvětlení odkáže zájemce. Web nemusí opakovat každý příspěvek ze sociálních sítí; má usnadnit zahájení dalšího rozhovoru.
Kdyby stejná dílna web neměla, jejím prvním úkolem by stále bylo zpřístupnit tyto požadavky a udržovat je aktuální v používaných kanálech. Web by mohl být jednou z možností, pokud by pomohl podrobnější informační zdroj. Samotná procenta za EU nejsou důvodem k jeho objednání.
Po zveřejnění tým posoudí přicházející otázky a informace obsažené v poptávkách. Může využít i jakékoli relevantní měření, které už provádí. Příklad nepředpokládá růst prodeje, nevyžaduje nové sledování a nepředpovídá výsledek. Rozhoduje se podle toho, zda nové vysvětlení řeší konkrétní problém, který tým zjistil.
Sledujte zákazníka od zájmu k odpovědi

Najít chybějící odpověď
Sepište otázky, na které se zákazníci opakovaně ptají. Projděte cestu od nedávného příspěvku a ověřte, zda nový návštěvník najde odpověď.
Dát obsahu úkol
Vyberte jednu otázku, kterou má příspěvek vysvětlit. Podrobnější nebo často aktualizované informace udržujte na místě, o které tým dokáže pečovat.
Zkontrolovat další krok
Ověřte postup poptávky nebo rezervace. Podle otázek zákazníků a stávajícího měření rozhodněte, co je třeba zlepšit.
Jak jsme srovnání vypočítali
Analyzovali jsme tabulku Eurostatu o využívání sociálních sítí za rok 2025, isoc_cismt, získanou 17. října 2026. Analýza používá 27 zemí EU a zveřejněný souhrnný údaj Eurostatu za EU. Malé firmy mají 10–49 pracujících osob, střední 50–249 a velké alespoň 250. Mezi pracující osoby patří zaměstnanci i samostatně výdělečné osoby. Zahrnutá odvětví obsahují zpracovatelský průmysl, stavebnictví, obchod a několik odvětví služeb. Firmy s méně než 10 osobami a odvětví mimo záběr šetření jsou vyloučeny.[1][4]
Pro každou zemi a velikostní skupinu jsme spojili 2 procentní údaje ze stejného roku, populace a jednotky: E_SM1_ANY, využívání jakýchkoli sociálních sítí, a E_WEB_SM1_ANY, současná přítomnost webu a využívání sociálních sítí. Oba mají jako jmenovatel všechny způsobilé firmy v dané skupině. Jejich rozdíl je procento způsobilých firem využívajících sociální sítě bez webu. Tento rozdíl pak vydělíme hodnotou E_SM1_ANY a vynásobíme 100, abychom ho vyjádřili jako podíl mezi firmami využívajícími sociální sítě.[2]
Výpočet používá zveřejněný společný ukazatel webu a sociálních sítí. Neodečítá všechny vlastníky webu od všech uživatelů sociálních sítí, nepředpokládá nezávislost těchto 2 skupin ani nesčítá jednotlivá národní procenta. Údaje za EU vycházejí ze souhrnného údaje Eurostatu za EU, nikoli z prostého průměru výsledků zemí. Naše tabulky ponechávají 2 jmenovatele oddělené.
Oba potřebné ukazatele jsou v roce 2025 dostupné pro malé a velké firmy ve všech 27 zemích EU. Portugalský společný ukazatel webu a sociálních sítí u středních firem není dostupný a nese příznak nízké spolehlivosti, proto jeho odvozený výsledek ponecháváme v datech ke stažení prázdný. Souhrnný údaj EU za střední firmy je zveřejněný a zůstává ve srovnání velikostí. Chybějící hodnoty nepovažujeme za nulu.
Hlavním srovnáním je obraz situace v roce 2025. Nesleduje stejné podniky v čase ani neukazuje, že firma nahradila web sociálními sítěmi. Výzkumný balíček uchovává jako kontext pozorování z roku 2023 včetně příznaků přerušení časové řady ve Francii a Švédsku. Tyto příznaky se vztahují k přerušení vůči dřívějším pozorováním; samy o sobě neprokazují přerušení mezi lety 2023 a 2025. Standardní tabulky také neposkytují společné členění podle země, velikosti a odvětví potřebné pro tento výpočet, proto srovnání zemí není očištěné o odvětvové složení.
Zdrojem je podnikové šetření, nikoli soupis všech webů. Eurostat zveřejňuje souhrnné odhady, nikoli záznamy respondentů a kovarianci potřebné k výpočtu výběrových intervalů pro tento odvozený poměr. Proto uvádíme popisné odhady bez intervalů spolehlivosti a malé rozdíly mezi zeměmi neoznačujeme za statisticky významné. Interpretaci mohou ovlivnit zaokrouhlení zdroje, výběr vzorku, neúčast v šetření, definice i národní postupy šetření.[4]
Zkontrolovali jsme také, jak by srovnání mohlo ovlivnit zaokrouhlení zdrojových procent. Pokud připustíme odchylku každého vstupu až o 0,005 procentního bodu v obou směrech, všech 27 srovnání malých a velkých podniků podle zemí si zachová stejný směr. Jde pouze o kontrolu citlivosti na zveřejněnou přesnost 2 desetinných míst. Není to interval spolehlivosti a neodstraňuje nejistotu šetření.
Dřívější práce včetně zprávy Digital Marketing in Europe od The Knowledge Engineers zkoumaly širší souhrnné údaje o webech a sociálních sítích. Tato analýza se zaměřuje na rozdíly podle země a velikosti podniku mezi firmami využívajícími sociální sítě. Jde o původní výpočet z veřejných dat, nikoli o tvrzení, že podniky bez webu dosud nikdo nezkoumal.[5]
Tabulky ke stažení uchovávají zdrojové ukazatele vedle našich odvozených hodnot. Výzkumný balíček obsahuje zdrojový snímek, vzorce a kontroly umožňující reprodukci výsledků. Zobrazené hodnoty jsou pro snazší čtení zaokrouhlené; výpočty používají zveřejněné hodnoty před zaokrouhlením zobrazení. Za analýzu a interpretaci odpovídá Influence. Eurostat za tyto úpravy ani závěry neodpovídá.[6]
CSV obsahuje zdrojová procenta, vypočtené podíly a příznaky kvality zdroje. Číselná pole používají desetinnou tečku pro opětovné použití při analýze.
Zdroje a poznámky
- Eurostat, Social media use by type, internet advertising and size class of enterprise (isoc_cismt), přístup 17. října 2026. Srovnání za rok 2025 používá procento podniků (PC_ENT), souhrn zahrnutých odvětví C10-S951_X_K a souhrnný údaj EU nebo jednotlivou zemi EU. Zdrojové hodnoty jsou zveřejněné odhady z šetření.
- Výpočet Influence IQ: podniky využívající sociální sítě bez webu jako procento všech způsobilých firem = E_SM1_ANY − E_WEB_SM1_ANY. Jako procento podniků využívajících sociální sítě = 100 × (E_SM1_ANY − E_WEB_SM1_ANY) / E_SM1_ANY. Pro malé firmy v EU: 60,59 − 54,69 = 5,90 procentního bodu; 100 × 5,90 / 60,59 = 9,74 %. Zobrazený hlavní údaj se zaokrouhluje na 9,7 %.
- Příručka Eurostatu pro sestavovatele za rok 2025 na stranách 28–29 a 31–32 definuje přítomnost webu a využívání sociálních sítí. Přítomnost podniku na webu mateřské společnosti, skupiny nebo poskytovatele franšízy lze započítat, pokud tam podnik řídí svůj obsah. Započítává se také vlastní web obchodu vytvořený na obchodní platformě; samotný profil na sociální síti nebo zápis v katalogu či na tržišti se nezapočítává. I neaktivní firemní profil na sociální síti může být vykázán jako využívání sociálních sítí. Ani jeden ukazatel neprokazuje pravidelné publikování nebo výhradní spoléhání na sociální sítě.
- Eurostat, ICT usage in enterprises: referenční metadata. Výsledky je třeba chápat s ohledem na populaci, národní metody, vážení a poznámky ke srovnatelnosti. Analýza používá zveřejněné souhrnné odhady; nemá společné informace o výběru vzorku potřebné pro intervaly spolehlivosti odvozeného poměru. Rozdíly mezi zeměmi jsou popisné a nejsou upravené o odvětvové složení.
- The Knowledge Engineers, Digital Marketing in Europe, přináší dřívější analýzu evropských souhrnných údajů o webech a sociálních sítích. Tato studie přidává cílené srovnání odvozeného podílu bez webu mezi podniky využívajícími sociální sítě podle země a velikosti podniku.
- Zdroj: Eurostat, přístup 17. října 2026. Influence vypočítala odvozené podíly a upravila prezentaci. Eurostat nenese odpovědnost za tyto úpravy, analýzy ani interpretace. Opětovné použití původních dat se řídí oznámením Eurostatu o autorských právech a opětovném použití.