Kontextová a behaviorální reklama: podniky často používají obě

Ve všech 18 zemích EU se srovnatelnými daty vyplývá z publikovaných údajů, že více než 70 % podniků používajících behaviorální reklamu používá také kontextovou. Ukazujeme, co tento překryv znamená při plánování kampaně.

Průzkum podniků Eurostatu z roku 2024 zahrnující vybraná odvětví a podniky s alespoň 10 pracujícími osobami. Analýza dokončena 17. října 2026.

Abstrakt

Kontextová reklama vybírá publikum podle obsahu, který člověk sleduje, nebo slov, která právě vyhledal. Behaviorální reklama používá jeho dřívější online aktivitu či profil. Rozdíl je důležitý, ale podnik může používat obě. Naše analýza odhadů průzkumu Eurostatu z roku 2024 zjišťuje, že v každé z 18 zemí EU se srovnatelnými daty musí více než 70 % podniků používajících behaviorální reklamu používat také kontextovou, aby publikované údaje byly slučitelné.[1][2]

To je vypočtené minimum, nikoli změřený přesný překryv. Studie zahrnuje vybraná odvětví a podniky s alespoň 10 pracujícími osobami. Měří používání v podnicích, nikoli výsledky reklamy. Pro marketingový tým je praktickým závěrem určit, co má každá kampaň dělat, před volbou metody cílení. Porovnání metod nevyžaduje, aby podnik věnoval veškerou reklamu jedné z nich.

Představte si prodejce outdoorového vybavení připravujícího kampaň na jednodenní batohy. Jedním nápadem je inzerovat vedle rad pro výběr batohu na jednodenní túru. Druhým oslovit lidi, jejichž dřívější prohlížení naznačuje zájem o turistické vybavení. Obojí může být součástí stejného marketingového plánu, přestože informace používané pro výběr publika se liší.

Otázka „kontextově, nebo behaviorálně?“ je užitečná, když toto rozlišení vyjasňuje. Méně užitečná je, když naznačuje, že si každý podnik musí zvolit jediný přístup. Abychom zjistili, nakolik 2 přístupy existují současně, podívali jsme se za samostatná procenta používání v průzkumu podniků Eurostatu.

Eurostat publikuje další údaj: podíl používající kterékoli z kontextového, behaviorálního či polohového cílení. Tento společný součet omezuje, jak oddělené mohou skupiny být. Umožňuje vypočítat minimální překryv, přestože průzkum neposkytuje přesný počet podniků používajících obojí.

2 metody cílení mohou patřit 1 podniku

Pracovní prostor outdoorového prodejce je propojen se 2 panely nad ním. Vlevo se reklama na zelený batoh objevuje vedle článku o horách. Vpravo vedou karty s botou, stanem a mapou k reklamě na stejný batoh.
  • Kontext aktuální stránky či vyhledávání
  • Dřívější aktivita či profil
  • 1 prodejce outdoorového vybavení
Levý panel ukazuje reklamu vedle relevantního obsahu; pravý reklamu vybranou podle dřívější aktivity. Oba jsou propojeny s 1 fiktivním outdoorovým prodejcem. Ilustrace popisuje metody, nikoli naměřené podíly publika.

Jak kontextová a behaviorální reklama vybírají publikum

Kontextové cílení reaguje na stránku nebo aktuální vyhledávání. V příkladu outdoorového prodejce by průvodce výběrem jednodenního turistického batohu mohl tvořit kontext pro reklamu na batoh. Tento kontext by mohlo poskytnout i vyhledávání jednodenních turistických batohů. Eurostat obě formy zahrnuje do svého kontextového měřítka, takže tato zjištění nelze číst jako studii pouze grafických reklam.[2][3]

Behaviorální cílení používá informace o dřívější online aktivitě či profilu. U outdoorového prodejce by publikum mohlo být vybráno proto, že dřívější prohlížení naznačuje zájem o turistické vybavení, například boty, stany či mapy. Geografické cílení vybírá podle polohy. Průzkum se ptá na každou metodu zvlášť a podnik může uvést více než 1 metodu.[2][3]

Tyto kategorie popisují způsob výběru publika. Neurčují konkrétní platformu, umístění, kreativní formát ani rozpočet. Název metody také nedokládá, jaká data používá konkrétní implementace či jaké povinnosti ochrany soukromí platí. Tyto podrobnosti patří do skutečného nastavení a posouzení kampaně.

Odhady průzkumu naznačují překryv nad 70 % v každé vykazující zemi

Národní výsledek je shodný: všech 18 zemí EU s požadovanými údaji roku 2024 má vypočtené minimum nad 70 % mezi behaviorálními inzerenty. I nejmenší z těchto minim zůstává nad hranicí, když zohledníme zaokrouhlení publikovaných vstupů. 9 zemí EU postrádá údaje o metodách potřebné pro toto porovnání; v tabulce jsou označeny jako nedostupné.[1][5]

Irsko poskytuje nejnižší minimum, zhruba 71 %, zatímco Lotyšsko zhruba 92 %. Tato čísla popisují nejmenší překryv slučitelný s publikovanými údaji každé země. Skutečný překryv Irska může být vyšší než minimum Lotyšska. Tabulka proto odpovídá, kolik souběžného používání údaje vyžadují, místo řazení zemí podle skutečného souběžného používání.

Rozlišení je užitečné při čtení porovnání reklamy. Metody mají různé definice, ale podklady nepodporují zacházení s jejich podnikovými uživateli jako s oddělenými populacemi. Firma používající behaviorální cílení bude často někde ve svých aktivitách používat i kontextovou reklamu. Neznamená to, že obě metody kombinuje ve stejné reklamě či kampani.

Minimální používání kontextové reklamy mezi behaviorálními inzerenty

Minimální procento behaviorálních inzerentů používajících také kontextovou reklamu vyplývající z odhadů průzkumu 2024. Podniky s alespoň 10 pracujícími osobami ve vybraných odvětvích. Minimum je zaokrouhleno dolů po zohlednění zaokrouhlení zdroje; skutečný překryv může být vyšší.

Zobrazit všech 27 zemí a nedostupné odhady
Kontextová a behaviorální reklama podle zemí: publikované podíly a minimální překryv
ZeměKontextové cílení (% online inzerentů)Behaviorální cílení (% online inzerentů)Minimum používající kontextové cílení (% behaviorálních inzerentů)
RakouskoNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
BelgieNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
Bulharsko81,49 %32,02 %86,5 %
ChorvatskoNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
Kypr77,70 %58,07 %71,3 %
Česko85,39 %63,37 %86,8 %
DánskoNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
EstonskoNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
Finsko76,53 %52,80 %84,1 %
FrancieNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
Německo78,26 %37,09 %89,6 %
Řecko80,02 %46,12 %89,5 %
Maďarsko78,50 %27,18 %72,1 %
Irsko56,02 %21,72 %71,0 %
ItálieNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
Lotyšsko79,07 %38,23 %92,3 %
Litva74,45 %43,23 %88,9 %
LucemburskoNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
Malta75,00 %48,44 %77,1 %
Nizozemsko77,39 %48,90 %89,0 %
Polsko78,35 %41,82 %89,3 %
Portugalsko70,74 %43,51 %87,1 %
Rumunsko74,95 %59,47 %79,6 %
Slovensko73,80 %45,61 %86,4 %
Slovinsko92,13 %47,01 %84,5 %
Španělsko72,01 %44,10 %92,3 %
ŠvédskoNení k dispoziciNení k dispoziciNení k dispozici
Zdroj: výpočty Influence IQ z Eurostatu, isoc_cismt. Všech 18 zemí s požadovanými pozorováními převyšuje 70 %. Odhady pro 9 zemí nejsou dostupné; to neznamená 0. Jde o meze publikovaných odhadů, nikoli intervaly spolehlivosti či žebříček skutečného překryvu.

Jak lze vypočítat minimální překryv

Začněme zjednodušenou fiktivní skupinou 100 online inzerentů. Předpokládejme, že 75 používá kontextové cílení, 40 behaviorální cílení a 80 alespoň 1 z metod kontextového, behaviorálního či polohového cílení. Sečtení prvních 2 skupin dává 115 příslušností ke skupinám. Tyto příslušnosti se musí vejít do skupiny pouhých 80 podniků, takže alespoň 35 podniků musí být v obou skupinách.

Přesný překryv je stále neznámý. V tomto příkladu může být kdekoli mezi 35 a 40 podniky. Vydělení minima 35 počtem 40 behaviorálních inzerentů dává 87,5 %. Jde o nejmenší podíl behaviorálních inzerentů, kteří by za předpokladů příkladu mohli používat i kontextové cílení. Výpočet používá velikosti skupin, takže neříká, které konkrétní podniky jsou v obou.

Publikovaný souhrn EU dává podobnou ilustraci. Kontextovou reklamu uvádí 76,83 % online inzerentů, behaviorální 41,57 % a alespoň 1 ze 3 metod 81,82 %. Vyplývající překryv je mezi 36,58 % a 41,57 % online inzerentů. Mezi behaviorálními inzerenty to dává minimum blízko 88 %. Jde o výpočty z publikovaných odhadů, nikoli přesné populační počty.[1][5]

Pro hlavní národní zjištění používáme vlastní údaje každé země. Souhrn EU ponecháváme odděleně, protože jeho pokrytí vychází z dostupných národních dat, nikoli z prostého průměru všech 27 zemí. Ani jedno porovnání neříká, kolik podniky na každou metodu vydávají či která jim přináší nejlepší výsledky.

Proč překryv vypadá jinak mezi kontextovými inzerenty

Velký překryv mezi behaviorálními inzerenty neznamená, že téměř všichni kontextoví inzerenti používají behaviorální cílení. 2 skupiny jsou různě velké. V publikovaném souhrnu EU jsou kontextoví inzerenti větší skupinou. Stejný možný překryv představuje zhruba 48 % až 54 % kontextových inzerentů oproti minimu blízko 88 % behaviorálních inzerentů.[1][5]

Proto patří jmenovatel vedle hlavního výsledku. Tvrzení, že „většina behaviorálních inzerentů používá i kontextovou reklamu“, je podloženo výpočty za jednotlivé země. Obrácení věty by kladlo jinou otázku. U souhrnu EU sahá možný podíl kontextových inzerentů používajících i behaviorální cílení na obě strany hranice 50 %, takže údaje v tomto směru nedokládají většinu.

Pro člověka vyhodnocujícího návrh je praktickou reakcí otázka, kterou skupinu citovaná statistika popisuje. Procento podniků inzerujících online se liší od procenta všech podniků a obojí od procenta rozpočtu kampaně. Zachování těchto rozlišení brání nechtěné proměně statistiky používání v doporučení výdajů.

Užitečný závěr je užší a konkrétnější: mnoho podniků uvádějících behaviorální cílení uvádí také kontextové. Jejich zkušenost dokládá, že kategorie mohou existovat současně na úrovni podniku. Nedokládá, že podnik, který už používá kontextovou reklamu, má přidat behaviorální cílení. Toto rozhodnutí stále potřebuje důvod navázaný na publikum, obsah, zdroje a cíle.

Malé podniky také používají 2 metody vedle sebe

Vzorec se neomezuje na největší inzerenty. U podniků s 10–49 pracujícími osobami odhady v každé z 18 vykazujících zemí vyžadují, aby kontextovou reklamu používalo více než 50 % behaviorálních inzerentů. V 16 zemích toto minimum převyšuje 70 %. Irsko a Kypr jsou 2 výjimky z hranice 70 %; v obou však minimum stále převyšuje 50 %.[1][5]

Samostatné míry používání pomáhají vysvětlit situaci. V publikovaném souhrnu EU uvádí behaviorální cílení 39,72 % malých online inzerentů oproti 54,60 % velkých online inzerentů. Používání kontextové reklamy činí 76,43 % a 80,85 % v tomto pořadí. Malé znamená 10–49 pracujících osob a velké alespoň 250. Každé procento používá jako jmenovatel online inzerenty dané velikosti.[1]

Na úrovni zemí uvádějí velcí inzerenti vyšší používání behaviorálního cílení v 17 z 18 zemí. Výjimkou je Slovensko: uvádí je 37,73 % velkých inzerentů oproti 45,72 % malých. Jde o popisný vzorec, nikoli důkaz, že velikost způsobuje zavedení metody v podniku. Skladba odvětví, dostupní zaměstnanci ani jiná vysvětlení zde nejsou testována.

Pro menší tým podklady podporují ponechání obou metod v debatě, pokud odpovídají úkolu. Nedělají z míry používání velkých podniků cíl k napodobení. Prodejce s 1 užitečnou vstupní stránkou a omezeným rozpočtem stále potřebuje konkrétní důvod pro každou kampaň.

Používání kontextové a behaviorální reklamy podle velikosti podniku

Procento online inzerentů každé velikosti používajících uvedenou metodu v publikovaném souhrnu EU Eurostatu za rok 2024. Podnik může používat obě metody. Malé znamená 10–49 pracujících osob; velké alespoň 250.

Používání reklamních metod u malých a velkých online inzerentů EU
Velikost podnikuKontextové cíleníBehaviorální cílení
Malé: 10–49 pracujících osob76,43 %39,72 %
Velké: 250 či více pracujících osob80,85 %54,60 %
Zdroj: Eurostat, isoc_cismt, jednotka PC_ENT_ADS. Vybraná odvětví; souhrny vycházejí z dostupných národních dat. Tato procenta popisují používání, nikoli podíly rozpočtu, účinnost či přesný překryv.

Fiktivní outdoorový prodejce dává každé kampani jinou práci

Vraťme se k fiktivnímu prodejci outdoorového vybavení, který zaměstnává 12 lidí. Jeho tým chce zákazníkům pomoci vybrat jednodenní batoh odpovídající plánovaným procházkám. Pro tento příklad má tým ilustrativní reklamní rozpočet 1 200 €. Podnik ani rozpočet nepocházejí z průzkumu a nepředpokládá se žádný výsledek prodeje či výkonu.

Jeden návrh by inzeroval průvodce jednodenními batohy tohoto prodejce vedle relevantního obsahu či vyhledávání. Průvodce by čtenáři pomohl porovnat objem, usazení a vybavení, které chce nést. Jiný návrh by inzeroval publiku, jehož dřívější aktivita naznačuje zájem o turistické vybavení. Tato kampaň by stále potřebovala jasný příslib a cílovou stránku pomáhající člověku vybrat vhodný batoh.

Prodejce může zvážit oba návrhy bez rozhodnutí, že si zaslouží stejné podíly z 1 200 €. Před přidělením peněz by měl porovnat skutečná nastavení publika, dostupný obsah, náklady a kritéria posouzení. Může zvolit jeden návrh, oba, nebo žádný. Procenta používání z průzkumu dodávají kontext pro debatu, nikoli vzorec pro výdaje.

Stejné rozlišení je důležité při posuzování výsledků. Člověk se před nákupem může setkat s několika marketingovými materiály. Zprávy kampaní mohou popsat výsledky podle stávajících atribučních pravidel podniku, ale vyšší uváděná návratnost jedné kampaně by sama o sobě neoddělila účinek její metody cílení. Důležité mohou být i rozdíly v nabídce, publiku, umístění a načasování.

Zadání kampaně před volbou cílení

Dejte každé navržené kampani jasnou práci

Zadání se zeleným batohem a symbolem publika směřuje ke 2 panelům kampaní a potom ke stohům poznámek kampaní a prázdnému porovnávacímu listu s lupou.
  1. Napište zadání

    Před volbou cílení definujte úkol zákazníka, potřebný obsah a dostupný rozpočet.

  2. Popište každý návrh kampaně

    Určete, jak by se vybíralo publikum a kam by reklama vedla. Porovnejte návrhy se zadáním.

  3. Posuďte náklady a výsledky

    Použijte stávající měření podniku a dohodnutá kritéria. Při porovnávání výsledků ponechte jasné atribuční předpoklady a ostatní rozdíly kampaní.

Vyplňte zadání pro každou kampaň před volbou metody či přidělením rozpočtu.

Použijte tyto otázky pro každou navrženou kampaň. Zapište skutečné volby místo označení celého podniku jako „kontextového“ či „behaviorálního“. Odpovědi použijte k porovnání návrhů sloužících stejnému zákaznickému úkolu nebo k vysvětlení, proč různé úkoly potřebují různé přístupy.

Úkol zákazníka: Co má člověk po zhlédnutí reklamy pochopit či udělat? Doplňte větu „Tato kampaň někomu pomáhá ___.“ U outdoorového prodejce může jít o výběr jednodenního batohu pro plánovanou procházku. Úkol ponechte dostatečně konkrétní, aby vedl obsah.

Výběr publika: Jaké informace způsobí, že člověk může tuto kampaň vidět? Popište navržený kontext stránky, aktuální vyhledávání, dřívější aktivitu či polohu běžným jazykem. Ověřte skutečná nastavení s člověkem, který kampaň provozuje. Samotný název platformy tuto otázku nezodpoví.

Příslib a cíl: Co reklama říká a kam člověk pokračuje? Určete stránku plnící tento příslib. V příkladu prodejce má reklama založená na průvodci vést k příslušným radám; produktová nabídka potřebuje aktuální údaje o produktu a objednání.

Rozpočet a rozhodnutí: Kolik může tato kampaň utratit, kdo odpovídá za rozhodnutí a co by tým vedlo k pokračování, změně či zastavení? Použijte vlastní náklady a cíle podniku. Nepřevádějte procento respondentů průzkumu na doporučené procento rozpočtu.

Posouzení: Které výsledky jsou již měřeny, za jaké období a podle jakých atribučních pravidel? Před porovnáním výsledků zaznamenejte důležité rozdíly mezi kampaněmi. Použijte stávající pravidla měření a atribuce podniku. Uveďte původ údajů, aby tým mohl posouzení opakovat na stejném základě.

Hotové zadání má další debatu zjednodušit. Tým vidí, proč kampaň existuje, jak se vybírá její publikum, jaký obsah potřebuje a jak ji podnik posoudí. Tato rozhodnutí jsou užitečnější než volba metody jen proto, že ji používá jiná skupina podniků.

Jak jsme překryv vypočítali

Analyzovali jsme datovou sadu Eurostatu isoc_cismt pro období průzkumu 2024, nejnovější rok s vyplněnými pozorováními pro požadovaná reklamní měřítka v našem výpisu. Vymezení zahrnuje podniky s alespoň 10 pracujícími osobami, včetně zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob ve vybraných výrobních, stavebních a dalších nefinančních odvětvích. Nezastupuje každé odvětví ani firmy s méně než 10 lidmi. Zdrojové soubory byly získány 17. října 2026.[1][4]

Používáme přímo publikované procento podniků využívajících internetovou reklamu, PC_ENT_ADS. Každý národní výpočet páruje zemi, rok, odvětvové vymezení a velikost podniku. Hlavní výsledek za 18 zemí používá skupinu velikosti 10 a více. Nedělíme údaje metod za všechny podniky EU celkovým podílem inzerujících: nepovinná měřítka mají různé pokrytí, takže takový výpočet by změnil jmenovatel.[1][4]

Dolní mez je používání kontextového cílení plus používání behaviorálního cílení minus používání kterékoli ze 3 metod, nebo 0, pokud je rozdíl záporný. Vydělení používáním behaviorálního cílení dává minimum mezi behaviorálními inzerenty. Počítáme i přípustnou horní mez a ověřujeme všechny možné kombinace příslušnosti. Zdrojové sjednocení zahrnuje geografické cílení; nezahrnuje samostatnou kategorii „jiné metody“.[2][5]

Rakousko, Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Lucembursko a Švédsko postrádají v tomto výpisu požadovaná pozorování metod. Také portugalské odhady kontextového cílení a sjednocení pro středně velké podniky nejsou dostupné a nesou příznak nízké spolehlivosti. Chybějící odhady zůstávají v tabulkách a souborech ke stažení nedostupné. Národní porovnání malých a velkých používají 18 zemí s odhady pro obě velikostní skupiny.[1]

Každému vstupu publikovanému na 2 desetinná místa dovolujeme odchylku 0,005 procentního bodu. Výsledek minima nad 70 % ve všech zemích tuto kontrolu ustojí. Testuje to zaokrouhlení, nikoli výběrovou nejistotu průzkumu. Veřejný výpis neposkytuje data jednotlivých respondentů ani společné výběrové informace potřebné pro intervaly spolehlivosti našich vypočtených mezí. Země nejsou řazeny podle statistické významnosti.

Analýza přidává výpočet překryvu k existujícím porovnáním Eurostatu o používání metod cílení. Neurčuje přesně, které podniky používají obě metody ani proč. Zjištění se týká metod používaných stejným podnikem, případně v různých kampaních. Volba účinné kampaně stále vyžaduje vlastní zadání, náklady a výsledky.[3][5]

CSV zahrnuje publikovaná procenta, vypočtené meze překryvu, kontroly zaokrouhlení a příznaky zdroje. Meze nejsou přesnými odhady překryvu ani intervaly spolehlivosti. Číselná pole používají desetinnou tečku.

Zdroje a poznámky

  1. Eurostat, Social media use by type, internet advertising and size class of enterprise (isoc_cismt), přístup 17. října 2026; aktualizace datové sady 27. února 2026. Rok průzkumu 2024. Používáme PC_ENT_ADS, C10-S951_X_K, publikovaný souhrn EU a jednotlivé země EU. Ukazatele E_ADS_KW, E_ADS_TRK, E_ADS_LOC a E_ADS3 poskytují kontextové, behaviorální a geografické cílení a jejich sjednocení. Zmrazené zdrojové soubory, výpočty a příznaky kvality jsou v analytickém balíčku.
  2. Eurostat, European businesses statistics compilers’ manual for ICT usage and e-commerce in enterprises, vydání pro průzkum 2024. Modelové otázky A8–A9 a definice pro předávání dat na tištěných stranách 138–140 rozlišují placenou internetovou reklamu a její metody cílení. E_ADS3 počítá podniky s ADS_KW=1 nebo ADS_TRK=1 nebo ADS_LOC=1. Jde o měřítka ano/ne na úrovni podniku.
  3. Eurostat, Internet advertising of businesses: statistics on usage of ads, data z dubna 2025. Definuje kontextovou reklamu tak, že zahrnuje obsah webové stránky a aktuální vyhledávaná klíčová slova, behaviorální cílení používá dřívější prohlížení či profily a geografické cílení polohu. Již uvádí používání podle metody, země a velikosti podniku. Naše dodatečná analýza vypočítává meze překryvu pomocí uváděného sjednocení.
  4. Eurostat, metadata ICT usage in enterprises, oddíly 3.3–3.6, 13 a 18.5. Zahrnutá populace obsahuje sekce C–J a L–N a skupinu 95.1 NACE Rev. 2. Velikost počítá zaměstnance i samostatně výdělečně činné osoby. Souhrny EU používají dostupná národní data; nespolehlivé odhady jsou zahrnuty a důvěrné národní odhady vyloučeny. Pokrytí nepovinného modulu se může podle měřítka lišit.
  5. Výpočet překryvu: C, B a G označují procenta internetových inzerentů používajících kontextové, behaviorální a geografické cílení a U procento používající kteroukoli ze 3 metod. Pak max(0,C+B−U) ≤ překryv kontextového a behaviorálního cílení ≤ min(C,B,C+B+G−U). Vydělením B a vynásobením 100 vyjádříme meze mezi behaviorálními inzerenty. Ověřili jsme přípustnost vůči všem 7 možným neprázdným kombinacím. Kontroly zaokrouhlení dovolují každému publikovanému vstupu odchylku 0,005 procentního bodu; nejde o intervaly spolehlivosti průzkumu.
  6. Eurostat dovoluje opětovné použití svých statistických dat s uvedením zdroje. Výpočty, interpretace a překlady jsou od Influence IQ. Eurostat za tyto úpravy neodpovídá.

Výpočty, interpretace a překlady jsou od Influence IQ. Eurostat za tyto úpravy neodpovídá.

Využijte zadání kampaně v praxi